Historie

Název obce má neznámý původ, v záznamech se vyskytují tyto podoby:

  • latinsky - Scriben (1174), Skrbyn (1263)
  • česky - Skrbeň (1438)
  • německy - Khurwein, Kirbein (1521), Kirwein (1771)

Území kolem obce bylo osídleno již na sklonku pravěku, byla zjištěna nepřetržitá řada osídlení od doby neolitu (mladší doby kamenné) až do doby Velkomoravské říše (9. stol. n.l.).

V místě zvaném Hradisko (mírné návrší severozápadně od obce) byl prováděn archeologický průzkum. Kulturní vrstva byla 60-80 cm silná, v minulém století však byla porušena orbou a dále potom výstavbou zemědělských objektů. Byly zde nalezeny kůlové jamky (po kůlech nesoucích konstrukci chat), zásobnicové jámy, hlazené kamenné nástroje, střepy keramiky, čepele, pozůstatky koster.

První písemná zmínka je z roku 1174, kdy "vladyka Sedleck synů nemaje daroval ves Skrben kostelu sv. Václava v Olomouci".

Ve 13. století je Skrbeň v držení několika světských majitelů, tzn. že byla kostelem prodána. Roku 1263 se uvádí vladyka Donon ze Skrbeně a řada dalších. Ve 14. století vlastnil největší díl obce Filip ze Skrbeně, jednalo se o 10 lánů pole, tvrz se dvorem, 21 podsedků, 2 hospody a 2 mlýny.

Tento majetek koupil r. 1379 markrabě Jošt, dalším majitelem byl Lacek z Kravař, po něm Aleš a Václav z Doloplaz. Jejich potomci se aktivně zúčastnili husitských válek, za kterých byla obec několikrát popleněna. Důsledkem nájezdů byla celková chudoba obce, která byla v r. 1437 prodána Ondřeji Znatovi z Ojnic s "tvrzištěm, poplužným dvorem, mlýništěm, dědinkou Hynkovem, s rybáři, lidmi platnými i neplatnými, s robotami i oběma břehy Moravy, s větším i menším sadem". Za válek krále Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem, se vesnice v letech 1481-1490 zmocnilo město Olomouc. Do této doby spadají časté spory s vladykou Petrem z Horky.

Roku 1531 odkázala Markéta z Ojnic Skrbeň svému vnukovi Janovi z Hříště (u Přibyslavi). Ten od tohoto okamžiku přijal přídomek Skrbeňský, který jeho potomci užívali ještě ve 20. století. Z tohoto rodu pocházel např. olomoucký arcibiskup Lev Skrbeňský z Hříště. Jaroslav Skrbeňský zde r. 1550 založil pivovar a chmelnice. V okolí obce bylo několik rybníků, a to až do začátku 19. století.

Roku 1574 Skrbeňští ves prodali Petrovi Pražmovi z Bílkova, ten ji pak r. 1579 za 21 000 zlatých prodal městu Olomouci, v jehož majetku se nacházela až do zrušení poddanství v roce 1848, kdy se stala jednou ze samostatných obcí olomouckého okresu. Statek a více než 200 hektarů pozemků je dodnes majetkem Olomouce.

Za třicetileté války i Skrbeň velmi trpěla. Před touto válkou patřila k větším vesnicím, po jejím skončení však byla třetina domů pustých. V letech 1657-77 zde bylo obydleno 35 domů.

V 18. století byla Skrbeň prosperující obcí střední velikosti a v roce 1837 již měla 101 domů s 650 obyvateli, na konci 19. století zde žilo již 994 obyvatel.

Obec byla samostatná do roku 1980, do roku 1990 byla v rámci probíhající integrace součástí Horky nad Moravou. Dnes je opět samostatnou obcí.

Kostel

1835   postavena kaple
1869   kaple povýšena na farní kostel, zřízena samostatná farnost, postavena fara a založen hřbitov

Významní skrbeňští faráři

1869-1890   Ignác Vrba, národovec, současník Wurmův, Demlův, Geislerův, zakladatel olomoucké záložny
1890-1896   František Gába, uznávaný těsnopisec
1907-1929   František Kužela, spisovatel a básník, používal pseudonym Adam Chlumecký

Škola

Na počátku 19. století docházel do Skrbeně učitel z křelovské farní školy. Prvním místním učitelem byl Matouš Mrtýnek (1789-1860) a učil v jedné z chalup. První školní budova byla postavena na místě vedle dnešní školní budovy v r. 1854, dnešní škola byla postavena v r. 1893. Vyučování bylo ukončeno školním rokem 1985/86 a obnoveno 2. 9. 1991.

Památky a významné objekty

  • monumentální barokní socha sv. Floriána z r. 1706, dílo Václava Rendera. Stávala původně v Olomouci na Dolním náměstí na místě dnešní Jupiterovy kašny, od roku 1742 na nádvoří skrbeňského statku
  • tvrz ve statku - zbytky renesančního schodiště a jednoduché renesanční portály s erbem Jana Skrbeňského z Hříště (černý kůl ve stříbrném poli), barokní sýpky
  • několik křížů a božích muk
  • Zlatá křepelka - stará formanská hospoda na cestě z Olomouce na Prahu (nyní po rekonstrukci), poblíž bývala vesnička Soběrazy
  • železniční trať od r. 1883, železniční zastávka se zachovalým hrázděným zdivem

Obecní pečeť

Obecní pečeť patří mezi nejstarší vesnické pečeti. Pečetidlo je datováno letopočtem 1578 a jeho nejstarší otisk je znám z listiny z r. 1749. Pečeť je kruhová o průměru 27 mm, v pečetním poli je ve zdobené kartuši umístěn štít, na něm hlava koně. V této podobě se pečeť užívala do r. 1850.

Podrobnější informace o historii obce lze získat v těchto publikacích:

  • Paměti obce Skrbeň, 1999
  • 100 let nové školy ve Skrbeni, 1993
  • 100 let Sboru dobrovolných hasičů Skrbeň, 1999
Vyhledávání
Časopis Infor

Poslední vydání časopisu Infor

Květen 2017
» stáhnout

Duben 2017
» stáhnout

Březen 2017
» stáhnout

Únor 2017
» stáhnout

Kamery na hřišti
Kontakty

Obecní úřad Skrbeň
Na Návsi 2
783 34 Skrbeň

Tel.: +420 585 967 574
+420 585 967 706
+420 725 855 074
Email: obec@skrben.cz
Úřední hodiny
Po7.45 - 11.00 | 11.30 - 17.00
Út7.45 - 11.00 | 11.30 - 15.30
St7.45 - 11.00 | 11.30 - 17.00
Čt7.45 - 11.00 | 11.30 - 15.30
zavřeno
Zasílání informací na email

Přejete-li si zasílat informace z obce na email, zadejte, prosím, Vaši emailovou adresu.

Všechna práva vyhrazena © 2010
Obec Skrbeň